Suicidální chování se u lidí vyskytuje pravděpodobně již od nepaměti. V průběhu vývoje naší společnosti se začaly měnit jednotlivé postoje k sebevraždě. Některé národy spatřovaly v sebevraždě jeden z přirozených způsobů smrti. Masaryk ve svém díle Sebevražda uvádí, že staří Keltové a Skandinávci považovali pouze smrt na bojišti za čestnou, neboť v přirozené smrti spatřovali potupu. Sebevraždou se zabývali již filozofové v antice. V antickém Řecku a Římě se střídalo období příznivé suicidu, s dobou, ve které byla sebevražda považována za hanebnou a byla postihována veřejným míněním, nebo státní mocí. Filozofické školy cyniků a stoiků sebevraždu akceptovaly a podporovaly, Platon se však stavěl proti ní. Aristoteles pokládal sebevraha za zbabělce, avšak respektoval právo jedince ukončit svůj život. Z řeckých osobností spáchal sebevraždu Sokrates, který byl však k tomuto aktu donucen vnějšími okolnostmi. Kladný vztah k sebevraždě zaujímal Seneca, který sám spáchal sebevraždu. Na základě novějších poznatků z období starého Egypta bylo zjištěno, že Kleopatra nevolila formu sebevraždy uštknutí hadem kvůli její bezbolestnosti, nýbrž proto, že had symbolizoval v egyptském náboženství inkarnované zvíře. Kleopatra pravděpodobně chtěla tímto způsobem zdůraznit božský původ své vlády.

K výrazné změně došlo v době, kdy se rozšířilo křesťanství, neboť sebevraždu přísně zakazuje a trestá. V křesťanství není sebevražda jen útěkem ze života, ale vzpoura vůči Bohu. Sebevražda spáchaná v tomto období silně poškodila oběť a její rodinu, protože na ně bylo uvalené velké stigma. Sebevrahové nemohli být pohřbeni do svěcené půdy hřbitova a byli pohřbíváni za hřbitovní zeď.  V důsledku tohoto opatření ve středověku výrazně ubylo sebevražd.

S nástupem 19. století došlo k výraznému vzestupu sebevražd, hlavním činitelem tohoto nárůstu byla průmyslová revoluce se stěhováním obyvatelstva z venkova do měst a s prudkým vzrůstem počtu městského obyvatelstva.  V průběhu 20. století se stává sebevražda častým jevem. Dochází k výkyvům dokonaného suicida, zdá se, že četnost spáchaných sebevražd souvisí se společenskou a ekonomickou situací v našem státě.